1. liga zachráněna i pro následující ročník

Rožnov ještě neměl delší sezónu, než byla ta letošní. Obvykle na přelomu dubna a května už začínají první plány letní přípravy, ale letos museli dostat ze sebe to nejlepší Sršni na hřišti při mistrovských utkáních. Do sestavy se po roce vrátil na jediné utkání před svým definitivním superligovým odchodem Josef Rýpar a pomohl Rožnovanům k udržení první ligy, na kterém se po nervózních úvodních minutách podílel rovnoměrně celý tým, stejně tak jako na pozápasových celovíkendových oslavách s fanoušky.

30. 04. 2016, 19:30, SH SŠIEŘ Rožnov p. R.

1. FBK Rožnov p/R	6	Sestava 1. FBK Rožnov p/R: Obšivač Marek(G), Segeťa Lukáš(G), Zimmer Denis, Rýpar Josef, Barabáš Stanislav, Žitník Pavel, Trčálek Vojtěch, Hegar Patrik, Čejpa Josef, Pavlica Martin, Viktořík Josef, Krhut Petr, Konvičný Michal, Doležel Jan, Velech Petr, Polášek Marek, Kratochvíl Lukáš, Štůsek Jakub, Barabáš Pavel(C), Štamposký Zbyněk

S.K. P.E.M.A. Opava	3	Sestava S.K. P.E.M.A. Opava: Černín Vladimír(G), Martínek Matěj(G), Halámek Matěj, Sova Oldřich, Balnar Karel, Dzierža Marek, Rychlý Lukáš, Solný Tomáš, Mazur Jan, Kocur Vojtěch, Klimscha Dominik, Boželník Karel, Kučera Jakub(C), Klein Štěpán, Pavela Michal, Kocur Jakub, Repček Vojtěch, Gebauer Daniel

po částech: 2:1, 1:0, 3:2



rozhodčí: Sýkora Radim, Tkáč Miroslav
vyloučení: 3:2; využití: 0:0; diváků: 162

Report:
Rožnované protočili s úvodním střídáním všechny své pětky a když se na hřiště vrátila ta zahajovací, lovila míček ze své sítě, když Klimscha položil na zem snad vše, co mu stálo v cestě a pohodlně skóroval. Sršni byli od úvodních minut zaražení, na hřišti se jim příliš nedařila ani kombinace. Viditelně je svíral pocit, že dnes mají udělat poslední krok k záchraně. Na úvodní branku však reagovali správně. Nezbláznili se hned do útočení, ale trpělivě rozehrávali a postupně přicházely i šance. Viktořík, Čejpa ani Zimmer úspěšní nebyli. Následně se předvedl i veterán Černín, který vychytal Kratochvíla. Co však postupně více a více fungovalo, byl vyvíjený tlak na rozehrávající hráče Opavy. A bylo otázkou času, kdo vstřelí vyrovnávací gól. To se nakonec podařilo dobře hrajícími Poláškovi a nebyla to jediná z důležitých branek, které vstřelil ve vyřazovacích bojích. Jeho forma byla načasovaná správně. A hosté se pořádně ani nerozkoukali a do šatny jim další branku přidal Krhut po nadýchané asistenci Viktoříka. 

Druhá část velkou změnu v herním pojetí nepřinesla. Na míčku po většinu času byl Rožnov, který obezřetně přecházel do útoku, kde se snažil s menším či větším úspěchem vypracovávat gólové příležitosti. Trčálek s Viktoříkem slušně "pomotali" Opavany, ale nakonec skóre nenavýšili, nýbrž trestuhodně svou šanci zahodili. Ale ani domácí brankářská jistota Obšivač, který v tomto utkání dostal příležitost od úvodních minut, nemohl snížit svou koncentraci. Ojedinělé útoky opavských byly nebezpečné a po jednom z nich dokonce zazvonila horní tyč jeho branky. Jakmile se druhá část začala překulovat do své druhé poloviny, i Opava čím dál více hrála v obranném pásmu domácích. A když už se nadechovala k vyrovnání, utlumil jejich snahy Honza Doležel, který parádně vymetl po skvělém křižném pasu Pavla Barabáše. V těchto chvílích byli domácí fanoušci u vytržení a asi tři desítky opavských téměř potichu. Dvě minuty před druhou přestávkou se zapsal poprvé do statistik i Rýpar, ale nebylo to za branku, nýbrž za nedovolené vrážení. Valaši však oslabení ubránili a do kabin šli s velmi nadějným dvoubrankovým náskokem.

Pokud s něčím Opavané chtěli do třetí třetiny přijít, tak vítr z plachet jim sebral Velech, který pověsil svou střelu do horního růžku a to už bylo moc i na zadýchaného Černína, který přepustil své místo mladému a nadějnému Martínkovi. Ale Sršni ze své aktivity neubírali a mladého opavského gólmana přivítali několika nebezpečnými šancemi a ošemetnými situacemi v jeho samotné blízkosti. A tak pohodovou atmosféru zčeřil Boželník, jehož výlet z rohu hřiště skončil pod víkem domácí branky. A co víc, o minutu později po nedorozumění Obšivače s kapitánem Pavlem Barabášem pohodlně skóroval všudybyl Sova. Dvanáct minut před koncem třetí části tak jednobrankový rozdíl věštil pořádné drama a domácí trenér Macura neváhal uklidnit své hráče oddechovým časem. A v průběhu utkání to viditelně pomohlo, neboť Rožnované se vrátili ke stylu hry, který jim vyhovoval a v následujících minutách měli míček na svých holích a i přes napadání hostů, neplašili v rozehrávce a čekali na konečný direkt, který Opavě zasadí. Hosté si vybrali pět minut před závěrečným hvizdem ve třetí třetině oddechový čas, kdy jim hostující trenér vysvětloval, jak docílit vyrovnání skóre, ale prakticky ihned po rozehrání přišel druhý sobotní zápis Rýpara do utkání - tentokrát již do správné kategorie, když asistoval v utkání skvěle hrajícímu Poláškovi. Jeho šikovné ruce znamenaly dvoubrankové vedení a velkou naději do zbytku třetiny. Prakticky již ovace přineslo tři minuty před koncem gólové zakončení Žitníka, který se postaral nejen o Vysoký jalovec, který byl slyšel během posledních tří dohrávaných minut opakovaně, ale také o poslední gólový zápis nejen v tomto utkání, ale také Rožnova v této sezóně. Po závěrečném hvizdu tak vypukla obrovská euforie, neboť Rožnov i pro příští sezónu zůstal PRVOLIGOVÝ.

podrobnosti z utkání >>>

O dojem z týmu Rožnova a lehké hodnocení série jsme požádali Martina Smetáka, který svými trenérskými zkušenostmi pomohl udržet první ligu na Valašsku: „Bylo mi potěšením tu být s vámi. Boj o sestup jsme společně výborně zvládli, rozhodl přístup, nasazení a srdíčko. Jako podmínku pro další účinkování Rožnova v první lize vidím zlepšení docházky na minimálně dvakrát týdně s plným počtem hráčů, jinak se tato soutěž na odpovídající úrovni hrát nedá a mohou se starosti se záchranou opakovat. V případě jednoho či dokonce žádného tréninku je tato soutěž téměř nehratelné a pro oddíl spíše trápením.“

Na delší dobu poslední pozápasový rozhovor poskytl jednozápasový navrátilec do sestavy a čerstvý reprezentant České republiky, Josef Rýpar, který se na tento zápas těšil již od reprezentačního srazu: „Nebylo pro mě jednoduché se vrátit do prvoligového florbalu, zejména po reprezentační akci, neboť posuzování soubojů a zákroků na mezinárodní scéně a v této soutěži je diametrálně rozdílné. Před utkáním jsem se bál, že více času strávím na trestné lavici, než na hřišti. Nakonec jsem to s jedním trestem zvládl. Dokonce byly i liché obavy z hráčů Opavy, o kterých jsem si myslel, že do mě více půjdou a samozřejmě nerad bych v posledním utkání sezóny si přivodil nějaké zranění. Ale to všechno nakonec přebily momenty v mojí domácí Hornets Aréně, která ze mě udělala hráče připraveného na superligu a následný ročník ve Vítkovicích, kde jsem hostoval, byl snový nejen zahraným superfinále, ale také právě účastí na EFT s reprezentací. Chtěl bych všem v Rožnově poděkovat, co pro mě udělali a doufám, že i já jsem divákům utkvěl v srdci a vždy se tu budu rád vracet. Ten vysoký jalovec tu je vždy nejkrásnější a nejsladší!“

Robert Segeťa, trenér soupeře z Opavy, ocenil hráče Rožnova i své svěřence: „Nejdříve bych chtěl pogratulovat celému Rožnovu k udržení první ligy. Série byla vyrovnaná, ale přece jenom o něco lepší byli kluci z Rožnov, a to platilo nejen v tomto posledním utkání. Přestože jsme se v tomto posledním utkání dokázali do něj vrátit a snížil na rozdíl jediné branky, tak si to Rožnov v závěru pohlídal a zkušeně dohrál.“

Posledního, kdo by měl k tomuto utkání, ale celé sezóně říci pár vět, je domácí trenér, Zbyněk Macura: „Jsem rád, že sezónu končíme vítězným utkáním. Asi bychom se všichni rádi viděli na samém vrcholu první ligy, ale za tuto sezónu si takovou poctu nezasloužíme. Naším vrcholem mělo být jasné vítězství v play-down, ale nakonec jsme museli vše zachraňovat za pět minut dvanáct v baráži s Opavou. Do této míry tedy spokojenost – tím myslím se záchranou první ligy. Ostatní věci už tak veselé nejsou a během sezóny se projevovaly v plné nahotě. Zejména mizerná tréninková účast je zdviženým prstem a varováním pro sezónu nadcházející. Pro nás bohužel zejména v druhé polovině sezóny platilo převrácené přísloví – lehce na cvičišti, těžce na bojišti. Myslím, že bude těžkým oříškem pro vedení florbalového klubu po květnové valné hromadě, aby rozhodlo s ohledem na motivaci, dostupnost a další atributy, zda „nákladově drahou“ první ligu hrát i v následující sezóně, nebo zda nepřihlásit soutěž o jednu úroveň nižší, stabilizovat kádr a vytvořit nové zdravé jádro, které by v následujících letech znovu o první ligu bojovalo a při dostatečné kvalitě si ji i zahrálo. V tomto směru se mi líbí přístup klubu z Havířova, který tento krok před dvěma sezónami udělal a letos suverénně do první ligy postoupil a myslím tam bude hrát v příští sezóně důstojnou roli a prohánět nejednoho z favoritů. Za sebe chci svěřencům poděkovat zejména za závěr sezóny, protože nevím, co bude příští rok a nerad bych se trénováním Rožnova loučil sestupem, pokud už zde příští roku nebudu. No a na úplný závěr díky všem fanouškům Rožnova, jste naprosto úžasní a málokdy mě v životě příjemně mrazí, ale s vámi velmi často. Ještě jednou díky!“

Diskuze k článku