| |
| |
|
Rozhovor s hrající legendou Rožnovského florbalu – Honzou Kučerou…
|
Když se ohlédneme hodně do historie klubu, respektive na úplné začátky do první sezony, najdeme tam dvacet jmen. Pouze šest z nich i po dlouhých dvanácti letech s florbalem aktivně pokračují. Jedním takovým rozeným SRŠNĚM je i Jan Kučera, brankář záložního týmu, hospodář klubu a v neposlední řadě také dlouholetý člen výkonného výboru.
V následujícím rozhovoru jsme si s Honzou popovídali o florbalu v Rožnově, ale také o jeho soukromých aktivitách a plánech do budoucna…
Ahoj Honzo :) Jak se máš? Těšíš se na otázky? :)
Ahoj Keve! Mám se dobře, díky. Máme po valné hromadě, jsem dobře naobědvaný, tak jdeme na to :)
Začneme otázkami z tvého soukromého života, pak se přesuneme k florbalu. Souhlasíš?
Jak řekneš, tak bude.
Nedávno jsi začal podnikat. Můžeš nám k tomu říct více?
Popravdě podnikám už čtyři roky – v oblasti poradenství v dotacích EU a trochu vzdělávání. Ale nově jsme Pecou (taky zakladatel klubu) a ještě jednou kolegyní rozjeli projekt (firmu) na vedení účetnictví. Ale děláme to trochu jinak – jako sociální a šťastnou firmu. Zaměstnáváme osoby se zdravotním postižením, hlavním cílem firmy není zisk, ale udělat lidi ve firmě, zákazníky ale i své okolí šťastnější. Asi nejvýstižnější je naše úvodní video.
Jak se Vám zatím vede a zabírá Ti to hodně času?
Rozjíždí se to pomalu, ale věřím, že dobře. Účetní práci dělá Peca (ten už má 13 let praxe v účtování), já se starám spíše o promo, zákazníky a podobně. Ale čas na florbal mi rozhodně nevezme.
Když zrovna nepracuješ, nebo nehraješ florbal, jak rád trávíš svůj volný čas?
Rád si přečtu knížku, pustím dobrý pořad České televize, uvařím dobré jídlo nebo jdu mezi lidi. Asi tři roky zpět si mě zase našlo divadlo – takže nejen, že rád zajdu na dobré představení, ale taky hraju v ochotnickém spolku Div.Och RpR.
Raději si přečteš nějakou knížku, nebo se podíváš na film?
Rád si přečtu dobrou knížku a podívám se na dobrý film ;) Ale popravdě knížky spíše odborné.
Na facebookovém profilu máš stále „nezadaný“. Jsi tak vybíravý, měl jsi na děvčata smůlu, nebo jsi prostě ještě nenašel tu pravou?
Mám za sebou dva krásné pětileté vztahy. Ten poslední skončil, protože Eva je operní zpěvačka a ta se v Rožnově neuživí – potřebuje žít a pracovat ve velkém městě či zahraničí. Já mám zase moc rád Rožnov. Tak jsme se dohodli, že to dlouhodobě bude lepší zvlášť. Tedy jsem nezadaný a trochu si to i užívám…když po letech můžu :)
A jestli jsem vybíravý? Asi jsem, ale ne proto, že bych si myslel, jaká nejsem partie, ale pro to, že už mám přece jen roky a hledám už potenciální životní partnerku. Pokud použiji terminologii zbožíznalství - krásné balení je super věc, ale klíčový je obsah :)
Na hřišti působíš velice klidně a i do velice emotivních debat dokážeš vnést patřičný nadhled na věc a klid. Byl jsi takový vždy, nebo to jde s věkem? Stalo se Ti někdy, že jsi neudržel nervy a vypěnil jsi?
Myslím, že jsem obecně klidný člověk…s věkem možná klidnější. Ale vypěnit jsem určitě vypěnil…ale spíše se zlobím na sebe než na ostatní.
Co Tě dokáže v životě nejvíc naštvat?
Beru lidi a život takový jaký je. Každý dle mého vidíme svět a myslíme podle toho, jak nás vychovali, co jsme zažili, co se nám prostě za život naukládalo do mozku. A můžeme být úplně odlišní povahou, můžeme mít rozdílené názory. Já se snažím myslet tak, že můj názor je jen můj pohled omezený z mé jediné zkušenosti 31 let života a zdaleka nemusím chápat a rozumět životu a myšlení druhého. To mi pomáhá nemít důvody se naštvat na jiné, protože něco dělají jinak než já. Tedy naštvat mě dokáže, pokud nějakou situaci posuzuji podle sebe a nepochopím druhého a ten mě něčím překvapí.
Kromě florbalu se věnuješ i power józe. Určitě to někteří slyší poprvé, můžeš nám k tomu říct něco víc?
Powerjoga mě moc baví. Je to spojení klasické jógy (dýchací cvičení, protahování) a té power složky (posílení). Kdysi jsem slyšel, že jeden doktor říkal, že je pro zdraví potřeba dělat 3 druhy cvičení – aerobní (kardio) – řešit kondičku, pak protahovací – hlídat pružnost a ohebnost těla a posilovací (prevence ochabnutí těla). Powerjoga spojuje protahování a posilování. A hlavně to posilování je zaměřené na vnitřní svalstvo – to které nese tělo, drží záda rovná, kolena pevná…tedy je to velmi zdravé a obrovsky relaxační.
Věnuješ se aktivně i jiným sportům?
Rád si zaběhám, vyjedu na kole…
Určitě jsi také vynikajícím pasivním sportovcem, a když hraje Český (fotbalový, hokejový, florbalový,…) národní tým důležitý zápas, tak si ho nenecháš ujít. Určitě sleduješ momentálně probíhající MS v hokeji. Koho tipuješ na celkového vítěze a jak tipuješ, že dopadnou naši reprezentanti?
Naši teď všechno kazí, ale to je určitě Lojzova taktika – budou mít nakonec bronz. A vyhrají Švýcaři :D (pozn. rozhovor se konal ještě před ukončenými výsledky ve skupině)
Jak ses dostal k florbalu a jak vůbec vznikla myšlenka založit v Rožnově florbalový klub?
K florbalu – s pár kamarády nás to chytlo na střední v tělocviku. Tak jsme vzali tyčky z metly, koupili čepele za pár korun a šli na 5. květen do tělocvičny hrávat. Já velmi záhy skončil v bráně. No a tam jsme se potkali s Hážovickou ekipou, která hrávala florbal po nás. Nakonec jsme se spojili a hrávali společně. Jádro (Vilda, Zdena, bratři Koláčci, Štampa, Many a další) pak založilo klub.
Zakládali jste klub hlavně proto, abyste mohli hrát soutěžní zápasy, nebo Tě už tenkrát napadlo, položit základy florbalu na Valašsku?
Popravdě jsme ho zakládali, ať si zahrajeme a je nás dost. Soutěž jsme přihlašovali, když nás bylo tuším šest. :) Že vznikne něco tak velkého a krásného jako je náš klub a komunita kolem něj jsem samozřejmě netušil.
Jak jsi spokojený s tím, jak klub funguje? Určitě jsi i trošku hrdý na to, že ses na tom mohl podílet od samého začátku, je to tak? ;)
Jsem hrdý na klub, opravdu. Zažil jsem díky němu hodně krásných chvil při sportu i mimo něj. Navíc můžu říci, že z klubu pochází několik mých opravdu dobrých přátel i třeba společníků v podnikání :)
Nedávno jsem si byl zaběhat a vzal si kraťasy z našeho dresu. Běžím a kolem projížděl úplně neznámý cyklista a volal – pojďme florbal Rožnov, pojďme. Podle kraťasů už lidé poznají Rožnovský florbal a navíc mu fandí! To se nedá koupit – to je poctivá a dlouhodobá práce lidí kolem klubu.
A tvůj podíl není vůbec malý. Jsi členem výkonného výboru a také hospodářem klubu. Můžeš trošku poodhalit ostatním, co všechno to obnáší a kolik času to zabere? Většina členů klubu si ještě pořád myslí, že mít klub je jen o hraní.
A klub není jen o hraní? Prostě přijdeš do haly, ta sama ví, že se má otevřít a rozsvítit, míčky se dokutálejí do kumbálu samy a rozlišováky tam prostě jsou, ne? Manťáky jsou za mříží, však tam byly vždycky. Někdo to tam potrénuje, sice tě prudí, že máš chodit včas, dávat pozor když mluví a chce, ať něco děláš pořád naplno. Ale když ho přežiješ, tak si zahraješ. Na webu se pak objevuje info o tom kdy se hraje, unie si přihlášení a takové věci určitě řeší sama. Sponzoři posílají peníze na účet, Město taky. Jen to tam prý nějaký sekretář zapisuje, aby se vědělo, kolik přišlo. Anketa sršně roku je dnes online, tak na to nejsou potřeba lidi, výjezdy na zápasy jsou napsané na webu, tak to nikdo nemusí řešit, kdy se pojede. Mládež ta chce stejně jen hrát a rodiče pomáhají, tak tam též není co řešit, však to znáš :) A co chceš pořád organizovat?
Teď vážně – můj podíl je relativně malý. Když to srovnám s časem vedoucích družstev, trenérů, sekretáře, správců webu, tak je to zanedbatelné. Spíš děkuji ostatním, kteří jsou ochotní do toho ten čas a energii dát.
Vždycky jsi chtěl být brankářem, nebo jsi to zkoušel i v poli?
Vždy mě to táhlo do brány – i když jsme jako děti hráli fotbal u baráku. Brankář prostě žije svůj svět. Kdysi jsem o tom napsal na náš web článek s přirovnáním brankáře k šamanovi. Prostě je to takový podivín co žije bokem, všichni jej respektují, ale moc nerozumí jeho řemeslu. Když se jde do bitvy, většinu vybojují vesničané s meči, ale jsou chvíle, kdy šaman jedním mávnutím své kouzelné hole zastaví neštěstí :) Neměnil bych – šamanství je super!
Co se Ti na fungování klubu nejvíc líbí a kde si myslíš, že jsou největší nedostatky?
Myslím, že máme velmi dobře organizovaný klub, je tu hodně zapálených lidí, kteří ho tlačí vpřed. Někdo pomaleji a na dlouhodobém principu, někdo zase jde po tom momentálním úspěchu. Pěkně se ho doplňuje. Nedostatky? Pořád se nám nedaří vtáhnout více členů do organizace, vedení klubu. Moc bych si přál, aby více členů přijalo aspoň malé úkoly. Ale pořád jsme na tom lépe, než většina klubů, které znám.
Od prvních zápasů nosíš na zádech číslo 50. Můžeš nám říct, proč sis vybral právě tohle číslo?
Když jsem hrával na počítači NHL 98, 99 – myslím, že nikdo z hráčů tehdy neměl číslo 50. Tak když jsem si vytvářel hráče se svým jménem tak jsem mu dal toto číslo 50. No a z tama jsem ho pak převedl do florbalové brány. Pokud bys chtěl poetičtější odpověď nebo nějakou symboliku – možná taky 50 proto, že je to uprostřed. Celý život jsem cítil štěstí, mír, „pravdu“ v pochopení extrémů (odlišných názorů) a schopnosti najít kompromis, umět se postavit doprostřed – tedy rozumět jak devadesát devítce tak i jedničce.
Florbalová pravidla se neustále mění. Největší změnou bylo asi zrušení nahrávky gólmanovi. Jak to s odstupem času vidíš? Myslíš, že to byl správný tah, nebo bys to vrátil?
Nelíbilo se mi to vůbec – brankář si mohl mnohem více zahrát a pomoci obraně (být varianta pro přihrávku) i útoku (rychle po přihrávce nahrávat do brejku). Ale s odstupem času myslím, že to hře pomohlo.
Když je rozhovor s hráčem v poli, tak je častá otázka s kým se mu hraje v lajně nejlépe. Pro tebe jsem si nachystal jinou. :) Když jsi v bráně, jakou pětku bys chtěl mít na hřišti, abys měl nejméně práce?
Co se týká defenzivní práce, velmi dobře se chytá za Jimbem s Konvou – oba jsou poctivé typy co do práce dozadu. Ale i v B týmu se výborně chytalo třeba za dvojící Hermi-Jany - jejich výkony kolem poloviny sezóny byly excelentní.
Určitě jsi už slyšel větu: „Kdo se vrací, nevěří gólmanovi.“ :) Co si to tom myslíš?
:D To je krásné!
Nejsem typ brankáře, který obraně vynadá, pokud propadne – nevidím v tom vůbec žádný přínos. Hlavně budu volat před akcí a upozorňovat, že je někdo volný, potom už se potřebuji koncentrovat na sebe. Mně se nejlíp chytají zápasy s kvalitními soupeři, ale za dobrou obranou. Myslím, že nejsem silný v zákrocích 1 na 1 při uniku, ani při chytání tutovek, na to jsou tu jiní borci. Raději si zachytám hodně střel za zápas než málo.
Když je potřeba, vypomůžeš A-týmu nebo C-týmu. Prioritou je pro tebe ale B-tým. Proč?
To je pěkná otázka. Když vznikl v Rožnově Btým, jádro tvořili kluci, kteří se jednoho dne v hospodě rozhodli, že už to tak nemůžou dělat dál (chodit hlavně na pivo), že musí začít sportovat. Chvíli někde hrávali a pak se přidali k nám do klubu. Tým to tedy nebyl co do herních kvalit špičkový, ale kvality zase byly v atmosféře v šatně i mimo ní. Ač jsem tedy výkonnostně měl na A tým, raději jsem zachraňoval Btým a pořádně si zachytal. Pamatuji si, že po zápase jsme se tehdy sbalili a šli si ven před halu zakouřit. Mazec byl, že v šatně vždycky zůstal jen Radim Štekl, jako jediný menšinový nekuřák :)
Já sport nedělám až tolik pro vavříny a prestiž – spíše pro radost z týmovosti, lásku k florbalu, respekt k soupeři a úctu k fairplay. To neznamená, že na hřišti i tréninku nenechám, co mám a rozhodně, že bych nechtěl zvítězit. Možná to charakterizuje to klasické dilema, když 10 vteřin před koncem zápasu, který vedeš o gól, tečuješ míček a nevšimne si toho nikdo ani rozhodčí – otázka je, máš se přiznat? Já se přiznám vždycky, i kdyby o to mělo stát vítězství a sympatie některých spoluhráčů. Vždycky budu chtít chytit pro tým co nejvíce střel, dát co nejvíc dobrých výhozu a pomoci udělat dobrou atmosféru a pohodu. Možná proto Btým, protože v Atýmu asi musí hlavně chtít být nejlepší a vyhrát. Teda tak to cítím já.
V letošní sezoně se B-týmu podařilo postoupit do 3. ligy. Kdy jsi ty osobně začal věřit, že by to mohl být opravdu postup? Myslel sis to už na začátku sezóny, nebo až později?
Já tomu začal věřit v druhé půlce sezóny, když jsem viděl, že soupeři ztrácejí body. Neměli jsme tam tak silného soupeře jako Ctým Králíkáře. Ač byly zranění a komplikace, věřil jsem. Tým měl kvalitu, ducha i vedení.
Co pro tebe postup znamená? Pro kluky, kteří by rádi hráli za A-tým, ale v nabité konkurenci se do sestavy nedostali, je to zase další výzva a částečné splnění snu. Ty ale ambice na A-tým nemáš, tak jak to tedy vnímáš?
Vnímám to jako úspěch. A dlouhodobě pro klub super věc. Myslím, že 3. liga pro kluky, kteří se nedostanou do nabité sestavy A týmu, je super na rozehrání – záložní tým tak bude hrát kvalitní ligu, může prvnímu týmu nabídnout kvalitní hráče a junioři si můžou vyzkoušet svět mužského florbalu na vysoké úrovni. Na druhou stranu si myslím, že hlavním úkolem pro příští sezóny je hlavně stabilizovat B tým, aby mohl mít minimálně současnou kvalitu i v příštích letech.
Předpokládám, že budeš chtít stále krýt záda klukům v B-týmu. Co očekáváš od příští sezony? Soupeři budou o poznání kvalitnější, bude se hrát delší čas, budou kvalitnější rozhodčí. Myslíš si, že se bude bojovat o udržení, nebo jsi optimističtější?
Myslím, že o udržení to nebude. Jak ale píšu výše, prioritou by (dle mého názoru) mělo být stabilizovat tým, aby si výsledky dokázal zahrát sám bez posil. Až poté myslet na třeba i medailové umístění.
Postoupit o ligu výš se podařilo i C-týmu a ženám. Hlavně ženy jsi chodil pravidelně podporovat a dokonce ses je vydal podpořit i na barážová utkání do Prostějova. Jak se Ti jejich výkony zamlouvaly?
C týmu gratuluji, souboj s Králíkáři byl mazec a nesměli klopýtnout. Co se týká žen, mám tři poznatky. Když jsem viděl hru během baráže, byl jsem nadšený – dámy hrály výborně – cítil jsem upřímnou radost a hrdost.
Druhý postřeh už méně pozitivní. Nemalá část holek si to hraje zatím hlavně pro sebe (chce si zahrát). Nejen, že nedokázaly rozšiřovat svou skupinu o mladší adeptky, ale spíše neměly ani chuť je vtáhnout do hry, protože už se cítily na vyšší herní úrovni a nechtěly si „kazit chuť“ ze hry. Moc doufám, že z opečovávaných princezen, kterým jsme vytvářeli komfort se stanou skutečné ženy, které budou opečovávat své nástupkyně a dělat komfort těm. :)
Třetí aspekt je, že vidím velkou příležitost v problému s povinností mít juniorky a další kategorii mládeže, pokud chtějí holky hrát 1. ligu. Myslím, že jak nás ve vedení, tak holky to může dotlačit k vytvoření dlouhodobého konceptu práce i z mládeží dívčí. Pro klub by to byl další krok vpřed.
Děvčatům se baráž nakonec neskutečně povedla a zajistila si postup do 1. ligy žen. To však není tak jednoduché a je tam podmínka dvou ženských mládežnických družstev. Jak si myslíš, že to dopadne?
Jak jsem zmínil výše – vidím v tom problému spíše příležitost. Bude to chtít hodně práce a energie, ale myslím, že to nakonec bude pro všechny přínos.
Když se to podaří a příští rok bude hrát Rožnov 1. ligu žen, jaké očekáváš výsledky?
Já první ligu žen popravdě neviděl. Ale pokud naše ženy udrží partu – to myslím jak co do počtu (aspoň 10 do hry), tak i co do atmosféry, tak nebudou mít problém hrát dobré výsledky. Navíc si myslím, že přijde nová motivace, která už letos mohla chybět.
Sezona skončila, ale už teď se začíná plánovat letní příprava. Pro některé je letní příprava utrpení, jiní se jí už nemůžou dočkat. Za poslední roky se úroveň letní přípravy v Rožnově zvedla a neplní jen funkci fyzické připravenosti hráčů, ale také je to forma teambuildingu. Jak baví letní příprava tebe, těšíš se na ni a jakou plánuješ účast?
Z fungování letní přípravy mám radost. Upřímně díky všem, kteří účast a úroveň za poslední roky pomohli zvednout. Já letní přípravu jsem raději dělal individuálně – přizpůsobuji si zátěž hlavně možnosti mých kolen – ty poslední rok drží výborně, ale vím, že ve chvíli, kdy se dostávám na hranu a už opravdu nemůžu, rychle roste nápor na kolena. Proto se letos na letní chystám a chtěl bych chodit poctivě, ale ve chvíli, kdybych cítil, že kolena říkají pozor, tak klidně vypustím.
Nedávno sis vyzkoušel i roli trenéra mládeže. Jel jsi s nejmladšíma elevama na jejich poslední zápasy. Jak sis to užil? Nenapadlo Tě, že bys to chtěl zkusit i příští rok jako hlavní trenér, popřípadě asistent trenéra nějakého mládežnického družstva?
Krásná to otázka, už několikátá :) Bavilo mě to. Dělat dobře trenéra mládeže je dřina, odpovědná práce a je to časově náročné. Člověk nad tím potřebuje přemýšlet, chystat se. Vím, že časově nemám reálně možnost se věnovat nějakému družstvu, ale jak píšeš – asistent trenéra či občasná výpomoc by mohla připadat v úvahu :)
Jak dlouho ještě plánuješ, že budeš aktivně hrát?
Tady je to určitě hlavně o zdraví a čase. Obojí momentálně mám. Poslední roky to ale řeším sezónu po sezóně. Jde mi o tom mít výkonnost a zdraví. Kdysi jsem napsal, že klidně budu chytat do 50, když mám to číslo na dresu. Ale momentálně to vidím na číslo mnohem nižší, ale jaké bude, to nevím.
Tak ať zdraví slouží a díky za rozhovor :)
Já díky za kvalitní otázky
|
| |
| |
|
