| |
| |
|
Závěry zápasů Rožnovu nevycházejí podle představ...
|
Každý, kdo dělá nějaký kolektivní sport, už zažil pocit, kdy jeho tým vstřelí gól. Každý už určitě zažil i to, když jeho tým gól dostane. Jsou v tom emoce – na jedné straně radost, na druhé straně zklamání. Většinou lze s nepříznivým vývojem něco udělat. Trenér může míchat sestavou, může stáhnout sestavu na dvě lajny, či vyzkoušet hru bez brankáře. K tomu, aby to mohl provést, však potřebuje čas. V tomto článku se však zaměříme na situace, kdy už je času málo. Dokonce mohou nastat situace, kdy už se s utkáním nedá nic udělat, a vy ztratíte body v posledních vteřinách. Své by o tom mohli vyprávět kluci z B-týmu a také Rožnovská děvčata.
Když se ohlédneme za odehranými utkáními v letošní rozjeté sezóně, nalezneme hned 12 případů, kdy se udály klíčové změny ve skóre v posledních dvou minutách. Bohužel pro sršně to bylo se zápornou bilancí. Devětkrát totiž přišli o body a zažili zklamání a pouze třikrát mohla vypuknout nepopsatelná radost z veledůležitého gólu.
Klíčové změny skóre v posledních 2 minutách v probíhající sezóně 2012/2013.
Jaké pocity zažívali tito střelci, kteří již mohli tušit, že jejich střela bude pro jejich tým znamenat body do tabulky?
Zbyněk Štamposký, 19. 1. 2013, vítězný gól do sítě FBC Králikáři za C-tým na 7:6 dvanáct sekund před koncem:
,,Tak pocit to byl velice hřejivý, ale zároveň zvláštní. Zvláštní proto, že větší radost než ze samotného gólu jsem měl v tu chvíli z toho, že nám dokonale vyšla souhra, kterou jsme si na hřišti
před posledním střídáním domluvili a já ji nepokazil, ale korunoval. To že to byl gól vítězný jsem v tu chvíli nijak nevnímal, neboť do konce zápasu přece jen ještě nějaké vteřiny zbývaly.“
Marek Polášek, 16. 9. 2012, vítězný gól do sítě S.K. P.E.M.A. Opava za juniory na 7:6 sedm sekund před koncem:
,,Mé pocity z vítězného proti Opavě? Vzhledem k tomu že florbal je hra mého srdce, rád dávám góly a jsem moc rád, když tým vyhrává, tak je to nepopsatelný okamžik! Jak vidíte míček letící za záda gólmana a už jen zvedáte ruce nad hlavu a běžíte vstříc klukům, kteří vyskakují ze střídačky. Skvělý pocit, který by si každý hráč měl zažít. Miluju to, baví mě to, a proto ten sport dělám. A samozřejmě se vyhrává jen díky týmovým výkonům. Tehdy jsem dostal krásnou nahrávku na střed a vzhledem k našemu dobrému výkonu v tomto zápase, byla by ohromná škoda tuto šanci neproměnit.“
Aby byl článek objektivní, musíme se podívat také na druhou stranu mince. Nejsmutnější emoce zřejmě zažívají muži B a ženy. Záloha druholigového Rožnova totiž ztratila již 4 body. Nejprve remizovala s SK Domaslavicemi 5:5, když vyrovnávací gól přišel 3 sekundy před koncem. Pak přišla další remiza. Tentokrát s FBC Orcou Krnov a zde chyběla sršňům pouze 1 sekunda a brali by 3 body. Ženy také vědí jaké to je, když přijdou o vítězství 1 sekundu před koncem. Stalo se jim to v utkání s Torpedem Havířov, které remizovali 3:3. V následném zápase pak remizovaly s FbK Horní Suchou a gól na 1:1 dostaly necelou půlminutu před poslední sirénou.
I nyní jsme se zeptali vybraných sršňů a sršnic, kteří v těchto zápasech zklamání zažili. „Co se Ti honilo hlavou, když jste dostali vyrovnávací gól, chvilku před koncem? A co Tě napadlo, když se to potom stalo po druhé?“
Eva Vojkůvková: „Při té první situaci, jsem se už začala radovat, že zase odskočíme v tabulce Ostravě, a když jsem viděla, že pár vteřin před koncem se derou dopředu, tak jsem prostě věřila obraně. Zuzka se málo kdy zmýlí...jenže míček propadl a v tu chvíli mi hlavou neběželo nic jiného než neeeeeeeee a ony potom dost zamrzí ty spálené šance... Ten druhý zápas byl jiný, vyhrocený. A když se ta jejich kapitánka prohnala hřištěm jako tank a všechny včetně Terky zbourala, tak jsem spíš jen nechápavě koukala na rozhodčí, kteří si to tam tak pískali. A v hlavě mi znělo: "Tak to je v pr..., emoce pak lítaly na všechny strany!!“
Pavlína Orságová: „V tu chvíli jsem si jen říkala, že to snad ani není možné. Hodně mě to mrzelo, ale tak mohly jsme si za to samy, bylo to dáno především naším nedůrazem před brankou. Myslely jsme si, že výhra už je naše a konec zápasu podcenily. Když se to stalo podruhé tak jsem měla chuť jen řvát, napadaly mě slova, která bych nikdy neřekla, že znám, ale tak hold je to sport a v tom se může stát cokoliv. Navíc je to teď „rožnovská móda“ dostávat góly v posledních sekundách zápasů, tak jsme se asi toho trendu chtěly držet. Samozřejmě doufám, že tímto jsme si veškerou smůlu vybraly a už se to nebude opakovat.“
Martin Pavlica: „Více jsem prožíval gól od Domaslovic, protože jsem byl přímo na hřišti a snažil jsem se zblokovat střelu, která bohužel Gornému sjela. Dost jsem si vyčítal, že jsem ji nezblokoval. U góly od Orcy jsem nebyl na hřišti, tak jsem to mohl vidět objektivněji. Naši hráči přestali zcela hrát, úplně ztratili koncentraci. V druhém zápase: beznaděj, naštvanost (raději bych použil i silnější slovo), vztek, zklamání. Prostě poslední vteřiny zápasu musíme chtít ten míček sežrat a ne se na něj koukat!“
Jakub Barabáš: „Ten gól Domaslavic byl moc smolný a muselo se sejít víc faktorů najednou, aby mohl padnout – špatně rozehraný volný úder, zbytečné vyloučení a nepovedená střela soupeře. Bohužel se to všechno sešlo. Bral jsem to jako smůlu, každý si ji „jednou“ zažije – říkal jsem si. A v tom druhém zápase? Ještě teď přemýšlím, jestli je to vůbec možné, co se stalo a nevím, jestli se tomu mám smát, nebo mě to má štvát. Nejvíc jsem zažíval zklamání a bezmoc s tím něco udělat. Prostě se stalo a potřetí už se to nesmí opakovat!“
Zřejmě nejsmutnější je Marek Polášek, ten si to totiž z devíti případů zažil hned 5x. Kromě B-týmu, také jednou s juniorkou, A-týmem a s C-týmem. I když to určitě není jednoduché, tak to bere sportovně a s nadhledem hodným zkušeného florbalového matadora: „Když už pomalu zvedáte ruce nad hlavu a už jste plní euforie z vítězství - z vydřeného a těžce vybojovaného zápasu, tak není více zničujícího pocitu, než dostat vyrovnávací gól v závěru. Jsou to chyby, kvůli kterým se ztrácí body. Ovšem takové minely se stávají i florbalovým velikánům jako je třeba Pixbo, které také nedávno dostalo gól v poslední sekundě. A v tom je ten florbal nádherný, přece nic není rozhodnuto, dokud nezazní poslední siréna! V takovém případě už zbývá jen zvednout a vyčistit hlavu a jít vyhrát následující zápas!“
To by už k emocím stačilo. Zkusme se zeptat dalších sršňů, co si o tom myslí. Čím je to způsobeno, že sršni v posledních dvou minutách ztratili již 17 bodů. Je to tím, že se nedokážou soustředit do konce zápasu, nebo je to jen o smůle? A také jak dotyční tipovali poměr, mezi získanými a ztracenými body v závěrech utkání.
Pavel Barabáš (tipoval 7/5): „Podle mě k tomu můžou vést dvě věci a to, buď nezkušenost, nebo přehnaná sebedůvěra. U mužských týmu Rožnova bych to viděl spíše v tom druhém problému. Jeho odstranění je podle mě dlouhodobou záležitostí a je třeba zapracovat na morálce, aby nasazení a koncentrace byla po celé utkání maximální (ne jen když se prohrává a je třeba zabrat). Překvapilo mě to, můj tip 7:5 vycházel asi z loňské sezóny, kdy jsem v Rožnově hrál déle, a závěry utkání jsme měli silné. Letos nemám takový přehled.“
Jan Blizňák (tipoval 2/10): „Pro Rožnov je bohužel typičtější zápasy ztrácet, takže proto jsem tipoval takto. Myslím, že máme problém s udržením koncentrace po celý zápas, někdy usneme na vavřínech, jindy jsme až příliš sebevědomí. A jak čím dál častěji zjišťuji, naprostá většina hráčů nemá vůbec povědomí o tom, jaký je čas utkání, a pak místo aby posledních pár vteřin v klidu dohráli či odpálili míček, ve zbrklosti ztratí a soupeř trestá - zde vidím obrovský potenciál ke zlepšení.“
Tomáš Knebl (tipoval 6/6): „Myslím si, že je to jen náhoda a nic to neznamená. Prostě bylo hodně týmů vyrovnaných a tak se to stalo. Možná by se jen mohla zlepšit soustředěnost na konec zápasu“
Jana Šaferová (tipovala 4/8): „Otázka, proč nezvládáme koncovku? Když se blíží konec zápasu a je výsledek těsný, vědomě i podvědomě se dostáváme do psychického presu, spolu s myšlenkou, která vyskočí v hlavě: "to by nebyl Rožnov, aby nedostal v závěru branku" jsme nechtěnému skóre blíž. Takže můj názor je mít
dobrý psychický základ a hned od začátku máknot - mám raději humorná nebo vtipná řešen. Zkrátka zábavná než, že "příště toho hráče nevezmu" nebo "budeš sedět, protože nejsi dost dobrý". Co takhle, že by pozvala ta pětice hráčů, přes kterou prošel gól, zbytek týmu na něco. Nebo by se vozilo šampaňské, které by bylo proplacené z peněz hráčů a darovalo se protihráčům se slovy "jste dobří, chci umět hrát jako vy." Kdo by tím chtěl projít? .....taková bláznivina."
Martin Kulišťák (tipoval 4/8 ): „Jak vidím, daleko od pravdy jsem nebyl. Z vlastních zkušeností jsem zažil asi 3x tyto zápasy. Hlavním důvodem je snížená koncentrace v závěrech zápasu, dost nás dokáže rozhodit vstřelení kontaktního gólu soupeře, po kterém značně znervózníme. Koncentrace a nesoustředěnost.“
Pavel Žitník (tipoval 7/5): „Myslím, že sršni nezvládají poslední momenty zápasu z důvodu, že se přestanou stoprocentně soustředit a mají pocit, že je rozhodnuto. Z oněch 9 obdržených gólu je třeba si vzít ponaučení a makat naplno až do poslední sirény.“
Zbyněk Macura (tipoval 6/6): „Já myslím, že to je malinko přehnané - prostě teď máme bilanci horších konců a více se o tom mluví. Kdyby to bylo naopak, tak se budeme bavit o tom, jak v koncích zápasů dokážeme zapnout a zvrátit stav. Nedokážu říct, jak jsme na tom dlouhodobě za poslední sezóny, ale většinou to bývá tak, že v dlouhodobějším horizontu to bývá vyrovnané - holt někdy se daří v závěru nám, někdy soupeři. Je pravda, že Sršni většinou bývají známí pevnou obranou a výbornými gólmany, ale pokud můžu soudit letos za áčko, které trénuji, tak dokážeme v závěrech zapnout, když nám teče do bot, což jsme letos několikrát dokázali. Takže u nás dobrý! A abych se vrátil ke svému tipu - tak jak jsem vyčetl, bilanci nakonec tedy za klub máme nepříznivou, takže jsem moc přesně netipoval, ale pokud se v koncích zápasů mírně zklidníme a v závěrech netrpělivost nahradíme troškou taktiky, tak se to jistě zlepší!"
|
| |
|
